Znehodnocená zbraň

Co to je znehodnocená zbraň. 

Pro potřeby tohoto článku nemá smysl se zabývat definicí pojmu zbraň a přejdu proto přímo k definování pojmu znehodnocená palná zbraň, což je předmět nejčastěji označovaný zkráceně jako znehodnocená zbraň. Pokud tedy bude v dalším textu uvedeno jen zbraň, nebo znehodnocená zbraň, rozumí se samozřejmě palná.

Palná zbraň je definována zákonem č. 119/02 Sb., který palné zbraně rozděluje do kategorií a stanovuje podmínky nabývání, držení (vlastnictví) a používání palných zbraní zařazených do těchto jednotlivých kategorií. Znehodnocená palná zbraň je pak palná zbraň, která navenek (nebo alespoň zdálky) vypadá jako zbraň skutečná, ale nemá její užitné vlastnosti, tedy nedá se z ní střílet. Tím, že se ze znehodnocené zbraně nedá střílet, není to vlastně již zbraň v pravém slova smyslu a nepodléhá výše zmíněnému zákonu. Zkrátka znehodnocenou zbraň si může koupit každý (i ten, kdo nemá zbrojní průkaz, zbrojní licenci, atd.) a může si jí pověsit třeba v obýváku na zeď (a nemusí jí mít v trezoru, nebo trezorové skříni).

Jak ale poznám, že zbraň kterou si kupuji (pokud si opravdu chci koupit znehodnocenou zbraň), nebo ji nedej bože už mám doma, je opravdu znehodnocená tak, že k není připojen voucher CK Policie ČR na dlouhodobý pobyt na Mírově (pokud nemám zbroják)?

Tak za prvé:

Každá znehodnocená palná zbraň musí být opatřena platnou znehodnocovací značkou.

Ta vypadá nějak takhle:

znehodnocovaci znackaKde na místě nuly (pod D v kroužku) je registrační číslo držitele zbrojní licence, který provedl znehodnocení zbraně lomené posledním dvojčíslím roku ve kterém byla tato licence přidělena.

Za druhé: Každá znehodnocená zbraň musí mít svůj „rodný list“ nebo spíš „úmrtní list“, ze kterého je jasně patrné o jakou zbraň se jedná (druh, výrobce, vzor, ráže, výrobní číslo) a údaje o tom, kdo znehodnocení provedl, kdy ho provedl a identifikace oprávnění, na jehož základě znehodnocení provedl.

A za třetí: Zbraň svým vzhledem a funkcemi (spíše nefunkcemi) musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 371/2002 Sb., byla-li znehodnocena v roce 2002 a později, nebo je-li opatřena znehodnocovací značkou (obr. viz výše) pokud byla znehodnocena podle právních předpisů platných před vstupem vyhlášky č. 371/02 Sb. v platnost. O tom, jak má znehodnocená zbraň vypadat zase v jiném článku.

Rubriky: zbraně | Štítky: , | Napsat komentář

historická zbraň a zákony ČR

Historická zbraň je definována přílohou Zákona č. 119/02 Sb., konkrétně odstavcem 22. části první této přílohy. Na internetu se tento zákon vyskytuje v řadě případů v původním znění. Příloha, která definuje historickou zbraň však byla novelizována zákonem č. 310/06 Sb. a tak ke dni napsání tohoto článku platí, že „historická zbraň je střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890.“. Hlavní části zbraně jsou vyjmenovány výše citovanou přílohou zákona č. 11í/02 Sb., kde se v odstavci 23. říká, že hlavní části zbraně jsou – hlaveň, vložná hlaveň, vložná nábojová komora, rám, válec revolveru, pouzdro závěru, nebo tělo a závěr. Zákon č. 119/02 Sb. dále zařazuje historické zbraně do zbraní kategorie D, což přináší majitelům těchto zbraní jisté úlevy. Například nemusí být držiteli zbrojního průkazu a pokud si takovouto zbraň zakoupí v některém státě Evropské unie, nemusí na ni mít dovozní povolení.

I když držitel historické zbraně nemusí mít zbrojní průkaz, musí dodržovat všechna bezpečnostní nařízení pro zacházení se střelnými zbraněmi. A střílet z ní smí, samozřejmě, pouze na střelnici.

Rubriky: zákony a normy, zbraně | Napsat komentář

balistika a střelnice

Výraz balistika se vyskytuje v Zákoně o střelných zbraních a střelivu č. 119/02 Sb. Konkrétně v hlavě VII tohoto zákone se v odst. (4) § 52 uvádí že k žádosti o povolení k provozování střelnice je žadatel povinen připojit … (mimo jiné) … provozní řád střelnice, obsahující zejména situační nákres střelnice s vyznačením prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě ověřený znalcem v oboru balistiky….

Co to tedy znamená v praxi? Každý, kdo si chce otevřít střelnici, musí mít pro tuto střelnici zpracovaný provozní řád. Tento provozní řád musí předložit znalci z oboru balistika k ověření. Znalec provede ověření tak, že zkontroluje provozní řád, zda-li provoz, řízený na střelnici podle tohoto provozního řádu splňuje podmínky bezpečné střelby, což ve svém ověření napíše. Postup ověření provozního řádu není nikde autoritativně stanoven. Při ověřování provozního řádu se znalec musí řídit svými znalostmi a zákonem o znalcích a tlumočnících. Ten mu předepisuje uvést souhrn skutečností, ze kterých při zpracování svého posudku vycházel. Vzhledem k tomu, že vyjádření znalce v ověření provozního řádu je tím nejpodstatnějším, je vhodné se znalcem spolupracovat od samého počátku vzniku myšlenky o zřízení střelnice. Znalec tak může korigovat projektování a výstavbu tak, aby jeho závěrečné vyjádření bylo stoprocentně kladné.

Vyjádření znalce ale nelze považovat za zákon. Konečný verdikt je vždy na policii a znalec tak jen může doporučit (nebo naopak nedoporučit) uvedení střelnice do provozu.

Rubriky: zákony a normy | Štítky: , , , | Napsat komentář